Povodně.
Voda je považována za nositelku života, lidem slouží v mnoha
podobách, v neposlední řadě se používá k hašení požárů, ale při příliš velkém
množství dovede škodit a stává se nebezpečným živlem.
Povodně jsou největšími přírodními katastrofami naší obce,
při nichž se vyhlašují jednotlivé stupně povodňové pohotovosti, jež jsou v
kompetenci povodňové komise. Na pomoc jsou voláni hasiči a další dobrovolníci,
aby mnohdy za cenu svých životů chránili životy a majetek druhých.
Nejen řeka, ale i potoky se stávají dravými. Běsnící a
burácející voda odnáší vše, co jí přijde do cesty, místy opustí koryto, najde
si jinou cestu a v krátké době poničí mnohé.
Řeka Třebovka ukázala několikráte ničivou tvář. Bylo tomu v
říjnu 1930, 25. srpna až 1. září 1938, 5. července 1958, 17. července 1965 a
začátkem července 1997, kdy byla povodeň pravděpodobně největší. Povodně
pronásledovaly naši obec i dříve a celkový výčet by mohl být předmětem
zvláštního pojednání.
Zaplavená hasičská zbrojnice v červenci roku 1997
Výhodou je, že převážná většina domů v naší obci je umístěna
na kopcích a nebo na menších vyvýšeninách dále od řeky. Lidé z neohrožených
domů obětavě pomáhají postiženým, ať již poskytnutím přechodného přístřeší nebo
nezištnou výpomocí při likvidaci škod. Všem vzdáváme i z tohoto místa vřelý
dík.
A nyní několik slov o řece Třebovce.
Vodní tok Třebovky má statut řeky. Je levostranným a
největším přítokem Tiché Orlice. Třebovka je 40,8 km dlouhá, pramení u
Koclířova, i když její prameniště není přesně určeno, (ale tomu je i u jiných
řek) nemusíme to pokládat pro naše účely za rozhodující. Velikost povodí je
udáváno 196 km2. Třebovka začíná svůj tok v nadmořské výšce 560 m a zaniká v
Ústí na Orlicí soutokem s Tichou Orlicí v nadmořské výšce 324 metrů. Rozdíl
uvedených nadmořských hladin představuje výškově 236 metrů, takže její průměrná
spádnost na l km délky toku činí průměrně 5,76 m. Vysoká spádnost a také velká
rozkolísanost toku vyhrocená až do extrémních průtoků je příčinou velkých a
častých záplav.
Třebovka navíc protéká hustě zastavěným údolím a při
zvodnění napáchá velké škody ve více obcích a ve dvou městech – v České Třebové
i v Ústí nad Orlicí. Je bez přehrady.
U Opatova napájí největší rybochovný rybník v okolí,
nazývaný Hvězda, který nechal vybudovat v letech 1372 – 1378 třetí litomyšlský
biskup Albert (Vojtěch) ze Šternberka. (Název rybníka byl odvozen od hvězdy,
kterou měli Šternberkové v rodovém erbu – žlutá hvězda v modrém poli).
Rybník Hvězda s ostrůvkem má výměru 82 ha a je důležitým
vodním subjektem a má pro střední i dolní tok Třebovky strategický
vodohospodářský význam, zejména v období záplav. Po povodni v červenci 1997
bylo navrhováno kapacitní rozšíření Hvězdy, aby pomohla tlumit přívaly vod.V
současné době probíhá úprava hráze tak, aby se zabránilo povodním.
Na Opatovsku je více rybníků. Nad Hvězdou je Nový rybník (42
ha), dalším je Vidlák (23 ha) v blízkosti železniční stanice Opatov, prý byl
založen v roce 1315 k ochraně obce před povodněmi. Takže již v dávné minulosti
se zdejší lidé chránili před velkou vodou. Obdobné poslání má rybník Pařez (7,5
ha), založený v roce 1330 západně od Opatovce, podobně Sychrovec, Terčový
rybník nazývaný někdy Žlutý (2,16 ha), Černý rybník (4,46 ha) z roku 1320 na
pokraji lesa u opatovské železniční stanice a Mušlový rybník poblíž semanínské
železniční zastávky. Jde o poměrně velkou rybníkářskou oblast a to prý jeden z
rybníků byl v minulosti zrušen, že podmáčel les.
Ve východních Čechách bývalo dříve mnohem více rybochovných
rybníků, které současně plnily protipovodňovou funkci. Litomyšlské panství před
bitvou na Bílé hoře mělo kolem 800 ha rybníků. Později se ale rušily ve
prospěch orné půdy. Takový osud potkal i dlouhotřebovský rybník, ze kterého
zůstaly jen zbytky hrází a název.
Riziko povodňového nebezpečí je v naší obce stále vysoké a
také i v jiných místech České republiky, neboť je pokládána z hlediska
vodopisného, za jednu ze střech Evropy, odkud odtéká voda prostřednictvím tří
řek (Labe, Odry, Dunaje) do tří
evropských moří – Severního, Baltského a Černého.
Proto vodohospodářské problematice musí být věnována
soustavná pozornost. Povodně zůstávají stálým nebezpečím celého státu i naší
obce. Nikdo neví, kdy přijdou, ale jedno je jisté, že se mohou opakovat. Musíme
být na ně připraveni, neboť jsme několikrát poznali, co velká voda dovede. Proto
musíme hledat a realizovat účinné způsoby protipovodňové ochrany. Nestavět nové
objekty v záplavovém území. Dbát, aby se nezanášelo koryto řeky a nesnižovala
průtočná kapacita, aby se nebortily hráze anebo se snižovala jejich pevnost.
Využívat zkušeností z jiných a větších řek, vodu racionálně využívat a
zabránit, aby neškodila. Příčin velkých vod je více a jejich analýza přesahuje
zaměření této publikace.
Nyní obraťme pozornost k zásahům hasičů při záplavách.
Povodně prověřují pohotovost a připravenost hasičských sborů, stále častěji a
dělají jim mnohem větší starosti než byl v minulosti boj s ohněm. Hasiči při
povodních přicházejí na pomoc postiženým, pomáhají s evakuací občanů i domácích
zvířat z nejvíce zaplavených domů. Po opadu vody, která po sobě zanechává hrůzný obraz, zůstávají všude nánosy bahna,
přemočené zdivo, hasiči posléze čerpají vodu ze zaplavených sklepů, přízemních
prostor, studní a pomáhají s vysušováním domů. Některé domy se ocitnou „v
rybníčku“, odkud není přirozený odtok vody a k odčerpání se musí použít čerpací
technika.
Při červencové povodni v roce 1997 se hasiči aktivně
zapojili a bylo jim za příkladnou pomoc poděkováno starostou obce p. Bohuslavem
Halvou .
Za aktivní pomoc při povodních v r.1997 přišlo poděkování i
od Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí podepsané přednostou MUDr.Ivanem Týčem.
Naši hasiči ve spolupráci s okolními sbory se podílely na
odstraňování škod, způsobenými katastrofálními povodněmi v jižních Čechách a to
konkrétně v městě Protivín. Pět pracovníků našeho sboru (Miroslav Lang, Pavel
Herman, Pavel Fišar, Jindřich Novotný, Miloš Kašpar) pomáhalo týden na
likvidaci nezměrných škod. Kromě výpomoci byla postiženým poskytnuta finanční
podpora, získaná veřejnou sbírkou v obci a věnován materiální dar (ubytovací
buňka).
Za vánoční dárky od hasičů a občanů Dlouhé Třebové v r.2002 udělil Sbor dobrovolných hasičů města Protivína pamětní list. Další poděkování za výpomoc při povodních přišlo z Protivína od starosty města Jana Vojíka .
Sbor dobrovolných hasičů také obdržel poděkování za účast na
záchranných pracích a likvidaci následků povodně v roce 2002 od Mgr.Stanislava
Grosse (1.místopředsedy vlády a ministra vnitra), společně s genmjr.
ing.Miroslavem Štěpánem (generálním ředitelem HZS ČR a náměstkem ministra
vnitra).