Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Povodně.

5. 6. 2008

 

    Voda je považována za nositelku života, lidem slouží v mnoha podobách, v neposlední řadě se používá k hašení požárů, ale při příliš velkém množství dovede škodit a stává se nebezpečným živlem.

    Povodně jsou největšími přírodními katastrofami naší obce, při nichž se vyhlašují jednotlivé stupně povodňové pohotovosti, jež jsou v kompetenci povodňové komise. Na pomoc jsou voláni hasiči a další dobrovolníci, aby mnohdy za cenu svých životů chránili životy a majetek druhých.

Obrazek 

 Záplavy před rychtou v červenci 1997

 V době záplav je zranitelná přibližně jedna třetina obce ležící v inundačním území dlouhém téměř 4 km. Při povodni v červenci 1997 bylo zaplaveno 93 domů. Následky povodní, včetně vysušování staveb se likvidují obtížně a dlouhodobě. Materiální škody na budovách i komunikacích jsou vysoké a prakticky nevyčíslitelné. Doposud nedošlo v naší obci ke ztrátám na lidských životech, ale v kritických dnech mnohý prožil těžké chvíle a ne jednoho z nás zejména v noci doprovázela beznaděj.

    Nejen řeka, ale i potoky se stávají dravými. Běsnící a burácející voda odnáší vše, co jí přijde do cesty, místy opustí koryto, najde si jinou cestu a v krátké době poničí mnohé.

 

    Řeka Třebovka ukázala několikráte ničivou tvář. Bylo tomu v říjnu 1930, 25. srpna až 1. září 1938, 5. července 1958, 17. července 1965 a začátkem července 1997, kdy byla povodeň pravděpodobně největší. Povodně pronásledovaly naši obec i dříve a celkový výčet by mohl být předmětem zvláštního pojednání.

Obrazek 

Zaplavená hasičská zbrojnice v červenci roku 1997

 Je poměrně výhodou obce, že neleží na soutoku řek, neboť tato území jsou postižena nejvíce. Nejbližším je soutok Tiché Orlice a Třebovky v Ústí nad Orlicí a Tichá Orlice pak přestává být tichou, ale nesmírně krutou.

    Výhodou je, že převážná většina domů v naší obci je umístěna na kopcích a nebo na menších vyvýšeninách dále od řeky. Lidé z neohrožených domů obětavě pomáhají postiženým, ať již poskytnutím přechodného přístřeší nebo nezištnou výpomocí při likvidaci škod. Všem vzdáváme i z tohoto místa vřelý dík.

    A nyní několik slov o řece Třebovce.

    Vodní tok Třebovky má statut řeky. Je levostranným a největším přítokem Tiché Orlice. Třebovka je 40,8 km dlouhá, pramení u Koclířova, i když její prameniště není přesně určeno, (ale tomu je i u jiných řek) nemusíme to pokládat pro naše účely za rozhodující. Velikost povodí je udáváno 196 km2. Třebovka začíná svůj tok v nadmořské výšce 560 m a zaniká v Ústí na Orlicí soutokem s Tichou Orlicí v nadmořské výšce 324 metrů. Rozdíl uvedených nadmořských hladin představuje výškově 236 metrů, takže její průměrná spádnost na l km délky toku činí průměrně 5,76 m. Vysoká spádnost a také velká rozkolísanost toku vyhrocená až do extrémních průtoků je příčinou velkých a častých záplav.

    Třebovka navíc protéká hustě zastavěným údolím a při zvodnění napáchá velké škody ve více obcích a ve dvou městech – v České Třebové i v Ústí nad Orlicí. Je bez přehrady.

    U Opatova napájí největší rybochovný rybník v okolí, nazývaný Hvězda, který nechal vybudovat v letech 1372 – 1378 třetí litomyšlský biskup Albert (Vojtěch) ze Šternberka. (Název rybníka byl odvozen od hvězdy, kterou měli Šternberkové v rodovém erbu – žlutá hvězda v modrém poli).

    Rybník Hvězda s ostrůvkem má výměru 82 ha a je důležitým vodním subjektem a má pro střední i dolní tok Třebovky strategický vodohospodářský význam, zejména v období záplav. Po povodni v červenci 1997 bylo navrhováno kapacitní rozšíření Hvězdy, aby pomohla tlumit přívaly vod.V současné době probíhá úprava hráze tak, aby se zabránilo povodním.

    Na Opatovsku je více rybníků. Nad Hvězdou je Nový rybník (42 ha), dalším je Vidlák (23 ha) v blízkosti železniční stanice Opatov, prý byl založen v roce 1315 k ochraně obce před povodněmi. Takže již v dávné minulosti se zdejší lidé chránili před velkou vodou. Obdobné poslání má rybník Pařez (7,5 ha), založený v roce 1330 západně od Opatovce, podobně Sychrovec, Terčový rybník nazývaný někdy Žlutý (2,16 ha), Černý rybník (4,46 ha) z roku 1320 na pokraji lesa u opatovské železniční stanice a Mušlový rybník poblíž semanínské železniční zastávky. Jde o poměrně velkou rybníkářskou oblast a to prý jeden z rybníků byl v minulosti zrušen, že podmáčel les.  

    Ve východních Čechách bývalo dříve mnohem více rybochovných rybníků, které současně plnily protipovodňovou funkci. Litomyšlské panství před bitvou na Bílé hoře mělo kolem 800 ha rybníků. Později se ale rušily ve prospěch orné půdy. Takový osud potkal i dlouhotřebovský rybník, ze kterého zůstaly jen zbytky hrází a název.

    Riziko povodňového nebezpečí je v naší obce stále vysoké a také i v jiných místech České republiky, neboť je pokládána z hlediska vodopisného, za jednu ze střech Evropy, odkud odtéká voda prostřednictvím tří řek (Labe, Odry, Dunaje) do tří evropských moří – Severního, Baltského a Černého.

    Proto vodohospodářské problematice musí být věnována soustavná pozornost. Povodně zůstávají stálým nebezpečím celého státu i naší obce. Nikdo neví, kdy přijdou, ale jedno je jisté, že se mohou opakovat. Musíme být na ně připraveni, neboť jsme několikrát poznali, co velká voda dovede. Proto musíme hledat a realizovat účinné způsoby protipovodňové ochrany. Nestavět nové objekty v záplavovém území. Dbát, aby se nezanášelo koryto řeky a nesnižovala průtočná kapacita, aby se nebortily hráze anebo se snižovala jejich pevnost. Využívat zkušeností z jiných a větších řek, vodu racionálně využívat a zabránit, aby neškodila. Příčin velkých vod je více a jejich analýza přesahuje zaměření této publikace.

    Nyní obraťme pozornost k zásahům hasičů při záplavách. Povodně prověřují pohotovost a připravenost hasičských sborů, stále častěji a dělají jim mnohem větší starosti než byl v minulosti boj s ohněm. Hasiči při povodních přicházejí na pomoc postiženým, pomáhají s evakuací občanů i domácích zvířat z nejvíce zaplavených domů. Po opadu vody, která po sobě zanechává hrůzný obraz, zůstávají všude nánosy bahna, přemočené zdivo, hasiči posléze čerpají vodu ze zaplavených sklepů, přízemních prostor, studní a pomáhají s vysušováním domů. Některé domy se ocitnou „v rybníčku“, odkud není přirozený odtok vody a k odčerpání se musí použít čerpací technika.

    Při červencové povodni v roce 1997 se hasiči aktivně zapojili a bylo jim za příkladnou pomoc poděkováno starostou obce p. Bohuslavem Halvou .

    Za aktivní pomoc při povodních v r.1997 přišlo poděkování i od Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí podepsané přednostou MUDr.Ivanem Týčem.

    Naši hasiči ve spolupráci s okolními sbory se podílely na odstraňování škod, způsobenými katastrofálními povodněmi v jižních Čechách a to konkrétně v městě Protivín. Pět pracovníků našeho sboru (Miroslav Lang, Pavel Herman, Pavel Fišar, Jindřich Novotný, Miloš Kašpar) pomáhalo týden na likvidaci nezměrných škod. Kromě výpomoci byla postiženým poskytnuta finanční podpora, získaná veřejnou sbírkou v obci a věnován materiální dar (ubytovací buňka).

Obrazek 

Za vánoční dárky od hasičů a občanů Dlouhé Třebové v r.2002 udělil Sbor dobrovolných hasičů města Protivína pamětní list. Další poděkování za výpomoc při povodních přišlo z Protivína od starosty města Jana Vojíka .


Obrazek

 Sbor dobrovolných hasičů Dlouhé Třebové s hasiči z Protivína, Rybníku, Lhotky a Lanškrouna

 
    Sbor dobrovolných hasičů také obdržel poděkování za účast na záchranných pracích a likvidaci následků povodně v roce 2002 od Mgr.Stanislava Grosse (1.místopředsedy vlády a ministra vnitra), společně s genmjr. ing.Miroslavem Štěpánem (generálním ředitelem HZS ČR a náměstkem ministra vnitra).