Pojišťovny.
Proti požárům a ostatním ničivým přírodním živlům bylo možné
i dříve se pojistit. Ojedinělé pokusy pojišťovacích ústavů se objevovaly v
českých zemích již po roce 1779. Na příklad v Brandýse nad Labem. Ale zmíněné
ústavy nebyly příliš úspěšné, mívaly vysokou režii, pouze lokální význam a brzy
ztroskotaly.
Až teprve 27. října 1827 schválila c. k. dvorní kancelář
stanovy první české pojišťovny a udělila povolení. V následujícím roce zahájila
celostátní činnost. Při vzniku pojistné události vyplácela pojišťovna přiměřené
pojistné. Historicky nejvyšší vyplacenou částku pojistného byla vyplacená suma
na opravu Národního divadla, které také utrpělo požárem.
Pojišťovacích ústavů bylo zakrátko více i v okolních zemích
a rozšiřovaly se i na venkov. K 15. červenci 1891 byly zaznamenáno v naší obci
5 následujících pojišťovacích institucí, s celkovým počtem pojistných smluv:
1. Vzájemná
pojišťující společnost Žamberk (63 domů)
2. Pojišťovna
Slavie, Praha (18 domů)
3. Pojišťovna
Dunaj (11 domů)
4. První český
pojišťovací ústav (počet neuveden)
5. Pojišťovna
Fénig ve Vídni, s filiálkou v Hradci Králové
Spektrum pojišťoven bývalo širší, existovala a je dosud
Hasičská vzájemná pojišťovna. V roce 1869 byla založena v Praze i Rolnická
vzájemná pojišťovna s filiálkami v Brně, v Plzni a v Nitře.
Při uzavírání pojistných smluv se tehdy bral zřetel i na
vzdálenost vody k hašení. Pojistné staveb v blízkosti vodního zdroje bývalo
nižší.
Za historickou zmínku stojí, že hasičský sbor platil
pojištění koní těm hospodářům, kteří poskytovali přípřež pro přesuny potažní
hasičské stříkačky. Nejčastěji to býval pár rychteckých koní.
Po únoru 1948 bylo české pojišťovnictví sjednoceno pod jediný pojišťovací ústav, jenž se stal nástrojem finanční politiky socialistického státu.